Jak ochránit svoje peníze před inflací a krizí? » Finex.cz

Inflace se pomalu stává hlavním ekonomickým tématem. Neprojevuje se však ještě celosvětově: v lednu letošního roku byla inflace v USA 1,40 %, v Německu 1 % ve Francii 0,5 %, zatímco v Číně dosáhla záporných hodnot -0,22 %. Například v České republice pak byla inflace v loňském roce ve výši 3,2 %. V předchozích letech 2019 a 2018 byla nižší, a to 2,8 % a 2,1 %. Jak vysoká je inflace v dalších zemích se můžete podívat zde

K problému inflace je potřeba přičíst skutečnost, že úrokové sazby centrálních bank jsou dnes prakticky nulové. Máte-li peníze na účtu, jejich kupní síla se každým dnem inflací zmenšuje.

Ale to není jediný problém, protože uvedená inflace má daleko k reálné inflaci. Pojďme si ukázat, jaká nebezpečí a úskalí se za inflací skrývají. Následně si pak povíme, jak konkrétně se na ni můžete připravit. 

Pokud vás zajímá, jak ochránit svoje peníze před inflací, rozhodně si tento článek přečtěte.

Obsah článku

Inflace reálná versus oficiální – Jaký je rozdíl? 

Výpočet inflace je opředen hned několika záhadami a pochybnostmi. Tak jako každá důležitá statistika podléhá často dezinterpretaci a manipulacím. Uveďme si hned několik úskalí.

Na prvním místě je to složení spotřebního košíku. Jednak je v každé zemi jiné a také se vždy liší pro každého z nás. Jeho obsah je zahalen tajemstvím, ze statistických údajů se dozvíte, kolik je tam dané potraviny, ale nikoliv už jejího výrobce. O kvalitě produktů se neuvažuje.

Jen pro zajímavost: před několika lety jeden francouzský ministr financí prohlásil, že člověku, který nekouří a nejezdí dieselem, se reálně zvětšuje kupní síla. Reálná inflace tedy záleží na tom, co si kupujete vy. Pokud kouříte, pak u vás inflace stoupá mnohem více než u nekuřáků.

To však není všechno. Výpočet inflace bývá často napadán kvůli podhodnocení určitých položek jako náklady na bydlení. Ty tvoří ve spotřebním koši asi 25 až 30 % včetně energií.

Výpočet počítá pouze s nájemním bydlením, a pokud máte hypotéku, pak vaše náklady tvoří pouze energie. Zde je obrovská nesrovnalost výpočtu inflace.

Reálně náklady na bydlení přesahují 50 % všech výdajů, s vyššími hypotékami pak i více. Výpočet inflace tak nezahrnuje fenomén posledních let, kterým je stoupající cena bydlení. Přestože ta roste v některých oblastech i dvouciferným číslem za rok, na výpočtu oficiální inflace se neprojeví. Stejný princip platí i u cen akcií. Kdo se chtěl zabezpečit na stáří nákupem kvalitních akcií, bude muset vytáhnout z peněženky řádově mnohem víc než před pěti roky.

Do problematiky inflace se musí vzít v úvahu také to, že i když je oficiálně nulová nebo velmi malá, ta reálná je mnohem větší. Pokud chce FED dosáhnout inflačního cíle přes dvě procenta, musíme se připravit na inflaci okolo pěti procent. A to už je těžký oříšek, protože státní dluhopisy těchto výnosů nedosahují.

Výnosy dividendových akcií stabilních firem se pohybují mezi 3 až 5 %. Pokud někdo chce víc, musí koupit riskantní akcie. Ideální je investice do nemovitostí, ale i ty jsou dnes předražené a navíc vyžadují jisté know-how. 

Přirozené důvody inflace

V klasických ekonomických teoriích se rozlišují dvě příčiny inflace. Jedna ze strany nabídky a druhá ze strany poptávky.

Pokud o dané zboží roste zájem, cena se začne zvyšovat. Stejné pravidlo platí i ze strany nabídky. Čím vzácnější a nedostupnější zboží, tím víc může prodávající zvednout ceny.

Opatření vůči koronaviru způsobila omezení ekonomického života v jeho podstatě. Došlo k omezení cirkulace jak zboží, tak osob. V mnoha odvětvích aktivity téměř ustaly. Do toho velká část zaměstnanců na západě dostávala takřka celý svůj plat. Jednalo se především o státní zaměstnance, kteří vliv pandemie pocítili nejméně.

Jelikož lidé nemohou běžně utrácet za požitky, na jaké byli zvyklí, hromadí se na jejich účtech hotovost. Zároveň se čím dál víc omezuje nabídka tím, jak firmy krachují nebo pozastavují činnost.

V okamžiku otevření světové ekonomiky tak může dojít k obrovskému nárůstu cen. Bude velká poptávka a velmi omezená nabídka. Souběh těchto dvou tendencí způsobí silný inflační tlak. Přestože si šéf FEDu Jerome Powel myslí, že půjde o přechodný fenomén, je otázkou, jak se toto zvýšení cen projeví v čase a za jak dlouho se vrátí k normálu.

Reálná ekonomika je jiná než na papíře. Například nárůst těžby ropy se neodehrává lusknutím prstu, ale na zvýšení kapacit je potřeba čas. Tato skutečnost může být příčinou, že ceny neklesnou po několik měsíců.

Quantitative-easing-kvantitativni-uvolnovani-helikopterove-penize-helicopter-money

Tištění peněz

Podnikatelé jistě potřebují státní pomoc na rozjezd po pandemii. A nejenom podnikatelé: Trump ve svém záchranném plánu poslal šek i přímo amerických občanům. První balík záchranné pomoci měl objem 900 miliard amerických dolarů.

Druhý Bidenův plán, který je ještě větší než ten Trumpův, chce použít 1,9 bilionu amerických dolarů. Tato částka pro představu odpovídá ročnímu HDP Francie. Je logické, že pokud se výrazně zvětší objem peněz a nezvýší se reálně objem výroby nebo služeb, dojde k inflaci. A to tím víc, že například Čína se rozhodla nemonetizovat svůj dluh a nové peníze netiskla. Kurzu dolaru tak hrozí propad vůči čínské měně.

Dopady tištění peněz na geopolitiku však nechme stranou, i když to za několik měsíců může být důležitý faktor.

Joe Biden doufá, že se mu novým záchranným plánem podaří inflaci zvětšit a zároveň se bude snažit udržovat co nejdéle nízké úrokové sazby. Proč? Pokud by se mu podařilo nastartovat inflaci na úroveň 3 až 5 % ročně, mohl by postupně umazávat státní dluh.

Hned na začátku svého mandátu nám představil svoji vizi ohledně velkého státního zadlužení USA. Dalším důležitým politickým argumentem pro inflaci za každou cenu je zkušenost s deflací v Japonsku.

Japonsko i přes tištění peněz strávilo posledních dvacet let v deflaci. Ta s sebou přináší neustálé navyšování dluhu a nulový růst HDP. Nikdo v podstatě neví, jak se Japonsko může ze své pasti dostat. Stejný osud by čekal USA, pokud se nepodaří inflaci nastartovat. Důležitou informací pro investora je skutečnost, že americká vláda bude na inflaci politicky tlačit a udělá vše pro to, aby se jí to povedlo.

Černý scénář

Hraní s inflací ovšem není bez rizika. Všichni máme v paměti příklad předválečného Německa či Venezuely v nedávné minulosti. Zde je dobré připomenout, že inflace se nerovná automaticky hyperinflace.

Akciové trhy nemají zase tak velký strach z hyperinflace, která je málo pravděpodobná. Místo toho se obávají jiného scénáře.

Vyšší inflace bude záminkou pro návrat kladných úrokových sazeb. Jejich zvednutí bude automaticky znamenat odliv prostředků z akciových trhů.

Investoři byli nyní nuceni kupovat akcie, protože ty jediné dávaly naději na nějaký zisk. Ztráta zájmu o akcie povede k výprodeji na finančních trzích. Jak nás zkušenost z roku 2020 naučila, tyto výprodeje mohou být turbulentní. Dalším negativním důsledkem zvýšení sazeb bude růst nákladů na obsluhu dluhu.

Pro mnohé firmy se tak může jednat o ránu z milosti a zkrachují. V případě státu krach nehrozí, avšak tyto zvýšené náklady se projeví buď zvýšením daní nebo škrtáním státních investic.

Jak ochránit svoje peníze před inflací?

Vyzrát na inflaci je oříšek, a to zejména pokud by nabrala obrátky a několik let se pohybovala okolo 5 %. Co konkrétně může investor udělat?

1. Půjčka na fixní úrok

Tato rada se mi jako zastánci konzervativního přístupu k penězům nepíše lehce, ale matematický výpočet mluví jasně. Pokud je možné půjčit si na dvouprocentní úrok při inflaci 5 %, pak není jistějšího způsobu, jak zhodnotit své peníze.

Problém inflace se dá taktéž vnímat jako pomoc těm, kdo si půjčují. Zároveň inflace je škodlivá pro ty, kteří mají kapitál anebo pravidelně spoří. Inflace je přenos kapitálu z bohatších vrstev k chudším. Samozřejmě je důležité, aby půjčka měla stanovený nízký fixní úrok.

Samotné půjčení peněz však inflaci neporazí. Vyvstane otázka, jak s danými penězi naložit. Investor je může využít k investicím na kapitálových trzích, ale tuto možnost by měl využít pouze velmi zkušený investor. Daleko realističtější řešení je využít je při rozvoji vlastního podnikaní. Mít reálný byznys je nejlepší ochranou proti inflaci: vyměnit peníze za skutečné věci, které mi zajistí obživu a práci. Pokud však nemáte vlastní podnikání, budete si muset najít jiný způsob.

2. Nákup zlata či stříbra

Tradiční možností, jak uchovat hodnotu v časech inflace, je právě nakup žlutého kovu anebo stříbra. U této investice platí, že čím hůř bude, tím více se investice vyplatí. Vlastník zlata je tak trochu v pasti, protože čím lépe na tom bude jako jedinec, tím hůře na tom bude společnost.

Na druhou stranu si investor musí uvědomit, že zlato samo o sobě je jen k uchování hodnoty a na rozdíl od akcií nebo dluhopisů žádný úrok či dividendy nepřináší. Přestože jsme svědky poklesu zlata i pod hranici 1700 dolarů, další velké výprodeje nemůžeme čekat. Zlato je nepřímo navázané na objem dolarů ve světě a ten pořád roste. I zvýšení sazeb může zlato přečkat, protože tento krok vyvolá nestabilní prostředí, kde některé firmy možná zkrachují.

3. Nákup proinflačního dluhopisu

Pokud dojde ke zvýšení sazeb, je pravděpodobné, že se dluhopisy dostanou zpět do hledáčku investorů. Růst úrokových dluhopisů pozorujeme již v dnešní době. Výnosy amerických desetiletých dluhopisů překonaly 1,5 %. To ještě k umoření inflace nestačí, ale pro různé konzervativní penzijní fondy je to lepší než nic.

Jistou alternativou může být nákup proinflačního dluhopisu. Ten si mohli opatřit i čeští občané. Investor tak teoreticky zabrání inflaci. Jenomže jak jsme poznamenali v úvodu, je rozdíl mezi skutečnou a reálnou inflací. Je velmi pravděpodobné, že pokud by inflace začala růst, stát by udělal vše pro to, aby se její oficiální výpočet zmenšil. Otázkou taktéž je, jak by se stát zachoval, kdyby se inflace vymkla z kloubů a vzrostla třeba o 10 %?

4. Nákup akcií

Jednou z nejlepších možností, jak se při inflaci pojistit, je nákup akcií. Důvod je jednoduchý: jak jsme již řekli, nejlepší pojistkou proti inflaci je vlastnění reálných věcí a prostředků k výrobě.

Ne všichni mají možnost rozjet své vlastní podnikání. Koupí akcií se člověk nepřímo stává podnikatelem, tedy majitelem firmy. Koupí akcií získáváme podíl na jejím majetku. U mnoha velkých firem to zahrnuje i různá aktiva jako pozemky, budovy nebo finanční rezervy či dluhy.

Jediným problémem při nákupu akcií je, abychom si vybrali firmy, které budou z růstu inflace profitovat, a naopak se vyhnuli těm, jež může inflace položit. Z tohoto důvodu může být velmi zrádné nakupování ETF kopírujících indexy světových burz, protože v sobě mají mix různých firem.

Výhodnější je nákup sektorových ETF anebo ještě lépe vybraných akcií.

Které firmy tak mají předpoklady, že budou lépe čelit inflaci?

1. Těžařské firmy

Pokud nastane větší inflace, je zcela jasné, že se zdraží především vstupní suroviny a energie. Tento fenomén můžeme pozorovat již dnes. Navíc je zcela pravděpodobné, že se dočkáme výpadku zásobování firem nějakou strategickou surovinou ve chvíli, kdy ceny vystřelí nahoru.

V tomto ohledu může být zajímavý především ropný sektor. Zde má investor velké pole působnosti. Navíc dobrou zprávou je, že většina těchto společností vyplácí čtvrtletní dividendu. Jedná se o společnosti jako Total, Shell nebo Gazprom. Ale není tu jen ropa. Během inflace porostou ceny kovů. V poslední době rostla například měď. Je bezpočet firem, které lze koupit: Lundin Mining Corporation, BHP Group, Anglo American nebo Vedanta.

2. Supermarkety a potravinářské firmy

Další možnost skýtají distribuční sítě. Ty sice trpí těžkou konkurencí Amazonu, ale čím dál větší počet těchto velkých sítí se bude snažit založit vlastní internetové obchody a konkurovat americkému gigantu. Důležité však je, že s růstem cen poroste i obrat těchto firem. Navíc většina řetězců nabízí jako nejlevnější variantu svoje vlastní výrobky.

Pokud se inflace udrží v rozumné míře a nepřeroste v hyperinflaci, akcie velkých distribucí, obchodních domů nebo potravinářských firem jsou sázkou na jistotu. Navíc velká část vyplácí pravidelně dividendy. Investor si může vybírat z Tesca, Aholdu, Walmart, Keska, Carrefouru a mnoha dalších.

3. Banky

Pro mnohé to bude překvapení, proč právě banky. Důvodů je hned několik. Banky jsou snad jediné akcie, které zůstávají ještě trochu podhodnoceny. Velká část slibuje vyplatit velmi tučnou dividendu, kterou byly v roce 2020 nuceny odmítnout vyplatit.

Avšak nejlepší důvod na konec: Cena bank spadla z důvodu obav z krachu firem a velkých dluhových odpisů. Pokud zůstane konstelace, kdy budou nízké úrokové sazby a zároveň inflace, zadluženým firmám se bude lépe dařit splácet dluhy. To platí i pro hypotéky. Inflace umožní lepší splacení dluhů a tím pádem se nebudou odpisovat. Investor si může vybírat i z domácích bankovních domů, které se drží v dobré formě: Komerční banka nebo Moneta. Zajímavou příležitost skýtají evropské banky jako BNP Parisbas nebo Crédit Agricole. 

Share:

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn

Related Posts